Plavba kolem ostrova Elba | Itálie

Nevšední dovolená s nevšedními zážitky, tak bych nazvala naší plavbu kolem italského ostrova Elba.

Elba, Italy

Nebudu tu popisovat jaká byla cesta z Prahy do Punta Ala, nebo jak byla dlouhá či jakou trasu jsme si vybrali. Zkrátím to a přejdu rovnou k okamžiku, kdy jsme si přeházely všechny naše saky paky do podpalubí lodě, natankovali v místní Maríně a vypluli směr ostrov Elba. Přeplutí z pevniny na ostrov nám zabralo zhruba hodinu či dvě. Přiznám se, že si to už přesně nepamatuji, protože jsem si v tu chvíli užívala vítr ve vlasech, včetně pohledu na lámající se vlny o příď naší lodi, zatím co mi si to pěkně ve skluzu štrádovali k postupně rostoucímu obrysu ostrova.Elba, Italy
V okamžiku kdy jsme spatřili cíp Elby, jsme už mohli zvolnit tempo a dopřát si tak klidnou plavbu podél pobřeží. Naším cílovým bodem, do kterého jsme se dostali až v pozdních odpoledních hodinách, byl záliv Lacona. Tam už na nás čekala menší slezina přátel, kteří se stejně jako my rozhodli strávit týden na lodi. Elba, ItalyElba, Italy

První den na ostrově

Po celý den foukal silný vítr, takže člověk ani nestačil zaregistrovat, že už je poměrně dost připečený a měl by se spíše uchýlit někam do stínu. Což byl samozřejmě můj případ. Stačil mikrospánek na přídi, a už to bylo. S blížícím se západem slunce vítr ještě trochu zesílil a z klidného kotvení v zálivu se stalo chvilkové drama. Vítr byl v jeden okamžik tak silný, že dokonce naši loď utrhnul z kotvy a hnal ji na loď kotvící opodál. Proč si nezkusit vyhrocenou situaci hned ze začátku dovolené, že? 🙂 Vítr ustal až kolem třetí hodiny ranní a následující den na nás byl znát značný spánkový deficit. Čistě pro představu, dunící a poměrně studený vítr s lodí prudce lomcoval ze strany na stranu a chvílemi to vypadalo, že se opět ženeme na sousední loď. Nedivte se, po zkušenosti z odpoledního excesu nastala opět panika a celá naše loď byla okamžitě na nohou. Naštěstí se jednalo pouze o planý poplach. Já však už strachy téměř nezamhouřila oka, takže ráno na mě musela být skvostná podívaná. 
Elba, Italy

Druhý den na ostrově

Ráno jsme se všichni cítili jako bychom dostali palicí přes hlavu, po probdělé noci se to dalo očekávat. Nicméně hladina už byla klidná, obloha zcela vymydlená a my si tak mohli dopřát pohodovou snídani s výhledem na pláž, kde se pomaličku začínali srocovat lidé připravující si svůj flek na celodenní opékání vlastních těl. V zálivu Lacona, kde jsme přečkali noc, jsme lenošili až do dopoledních hodin a s mapou v ruce vymýšleli jak si plavbu kolem celého ostrova rozložit do jednotlivých dní. Přeci jen to není úplně velký ostrov, a tak bylo třeba plánovat kam až doplout, abychom ostrov neobeplouvali dvakrát dokola. Věřte, že by se to za týden dalo možná stihnout obeplout i třikrát 🙂 Poté jsme zvedli kotvu a vypluli směr Marina di Campo, do sousedícího zálivu. Moc jsme toho ten den neobepluli, spíš vůbec nic, ale i tak to byl příjemně strávený den plný koupání, pojídání ovoce a relaxace nad knihou. V Marina di Campo jsme se, po ne zrovna příjemné zkušenosti z předešlé noci, rozhodli zanechat loď na bóji a jako divoká zvěř jsme se hnali na pevninu za místní výtečnou potravou 😀 Výhoda dovolené v Itálii? Vynikající těstoviny a ještě lepší víno. V Itálii se najíte úplně všude, i v tom největším zapadákově světa. #HotovaPohadka #SexNaTaliri

Elba, ItalyElba, ItalyV zálivu Marina di Campo jsme přespali v místním hotelu. No dobrá, nebyli jsme tedy pravými námořníky, švindlovali jsme a většinu nocí jsme spali po penzionech či hotelích, kam jsme se dostávali až k pozdnímu večeru. Holt příště by to chtělo prostornější loď, pak nás z ní už nikdo nedostane. Elba, Italy

Třetí den na ostrově

Ráno, jen co jsme rozlepili oči, už byl ve vzduchu cítit ten neskutečný pařák. A tak jsme si po snídani pobalili ty nejnutnější věci, které jsme si přinesli z lodi, a povinně vyrazili na nákup balené vody a ovoce, meloun byl podmínkou! Neodolali jsme a nakoupili jsme si i místní delikatesy v podobě nakládaných sušených rajčat v olivovém oleji, olivy, také různé druhy sýra, prosciutta a pancetty včetně pečiva. Nezapomněli jsme samozřejmě ani na bílé víno ( v tekutém stavu samozřejmě 😉 ). Celkem slušné vyhlídky na strávený den na lodi nemyslíte? 🙂 Když se nám konečně podařilo dostat zpět na loď, nasoukat celý náš nákup do mikrolednice a připravit loď k vyplutí, rozhodli jsme se zamířit k turisty oblíbenému místu. Tedy k vraku ztroskotané lodě na dně moře. Vrak se nacházel velmi blízko pobřeží, a tak se k němu dalo potopit i s pouhým šnorchlem a potápěčskými brýlemi. Dobře, ne úplně k vraku, na to už člověk potřeboval trochu lepší vybavení, ale i tak z něj potápěč amatér ( tedy já 😀 ) viděl celkem dost. Kolem lodi a jejího okolí plavalo hejno nádherných malých modrých rybiček, které člověka snad ani neregistrovaly. A tak jsem si mohla dopřát jejich společnost a chvíli si připadat jak na nějaké exotické dovolené v Karibiku. Zážitek rozhodně parádní. Na tomto místě jsme strávili většinu dne a k večeru jsme se už pomalu plavili zpět do Marina di Campo.

Elba, ItalyElba, ItalyElba, ItalyElba, Italy

Čtvrtý den na ostrově

Tohoto rána jsme zažívali Déjà vu, vstávačka, snídaně, nákup. Vše do posledního puntíku stejné, jen v rychlejším tempu. Čtvrtý den byl ve znamení delší plavby a také přesunu do jiného zálivu, respektive Maríny. A to do Marina Marciana, kde jsme měli tu čest zažít tu pravou italskou neorganizovanost 😀 Přes vysílačku jsme si naladili kanál Maríny Marciana, ohlásili jsme naši loď, zadali její specifikaci a poprosili o místo na jednu noc. Z vysílačky se ozval souhlas a my vpluli do Maríny. Doposud vše probíhalo naprosto hladce. Má posádka mě vykopla na pevninu s úkolem najít kancelář a zaplatit poplatek za Marínu. Úkol jsem splnila a když jsem se vydala za chlapíkem, který mi měl ukázat kde můžeme loď zaparkovat, se sarkastickým smíchem na tváři mi sdělil, že Marína je už plná a místo pro nás nemá. Čímž mě lehce vyděsil, neboť už zapadalo slunce a my bychom neměli bezpečný flek na přenocování. Až když jsem mu předložila doklad o zaplacení jeho úsměv zamrzl a přišel na řadu můj úsměv plný satisfakce. Lítal po Maríně jako opařený a hledal pro nás místo, naštěstí našel. Pak přišel na řadu úkol číslo dva, najít hotel. Další prekérka 😀 protože náš hotel se nacházel vysoko na kopci. Museli jsme tedy nasadit pěškobus a se zaťatými zuby a úplně durch tričky vyšlapat až k hotelu. V půlce cesty už začínala lehce nastupovat mimóza způsobená vedrem a dehydratací, ale přežili jsme. Zvláštní pocit přijít na recepci hotelu úplně mokrá a s rudým obličejem se dožadovat zarezervovaného pokoje. Když se však recepční dozvěděla, že jsme to vyšli po vlastních, s vyděšeným výrazem v očích nás dovedla k našemu pokoji a předala klíč. Výhled od stolu během zasloužené večeře za tu námahu však stál! Zbytek večera si už nepamatuji, možná koma 🙂
Elba, ItalyElba, ItalyElba, ItalyElba, ItalyElba, Italy

Pátý den na ostrově

Po snídani majitelka, zřejmě nedávno zrekonstruovaného butikového hotelu byla tak ochotná, že se nabídla s odvozem k Maríně. My jsme samozřejmě s velkým vděkem nabídku přijali. Když už jsme se zase houpali na lodi, rozhodli jsme se doplnit palivo a vyrazit podél pobřeží ostrova až do Porto Azzuro. Byla to nejdelší plavba tohoto týdne, a také dost možná nejhezčí. Během líné plavby jsme zastavovali na místech, která se nám zdála něčím zajímavá či pěkná na koupání. Než jsme dosáhli stanoveného cíle, zapluli jsme i do pár zálivů a navštívili také Portoferraio, největší město a nejdůležitější přístav ostrova ležící na jeho severním pobřeží. Jen tak pro zajímavost, Portoferraio bylo založeno roku 1548 C.I. Medicejským. Žil tu i sám Napoleon Bonaparte, ačkoliv sem na počátku 19. století nepřišel dobrovolně, nýbrž šlo o nucený Exil. Na Elbě se zdržel necelý rok, přesto se významně podepsal na rozvoji města. Elba, ItalyElba, ItalyElba, Italy

Plavba z Portoferraio byla poměrně divoká, a to vlivem nekonečné šňůry proplouvajících trajektů sem a tam, většinou na trase Portoferraio – Corsica. Chvíli to byla celkem zábava houpat se na velkých vlnách způsobených nedaleko proplouvajícím trajektem. Za nějaký čas se nám to však přejedlo, a ze zábavného houpání to přešlo do otravného kymácení a rozlívání čehokoli co zůstalo na palubě nedopatřením otevřené. V tu chvíli byl čas zvednout kotvy, šlápnout na plyn a vydat se směr Porto Azzuro. Přeci jen už začínalo být celkem dost hodin a my měli před sebou ještě pěknou štreku. Takže jízda ve skluzu byla na pořadu dne #HellYeah #VítrVeVlasech #RychleZbesileNaVlnach Elba, ItalyElba, ItalyElba, Italy

Tento den byl pro nás opravdu dlouhý a sluníčko už nám lezlo na mozek, takže jsme byli rádi, když jsme spatřili záliv ve kterém jsme hodlali přenocovat na kotvě. Záliv se nacházel nedaleko Maríny Porto Azzuro a byla to neskutečná nádhera. Patřičnou atmosféru tomu navodila narůžovělá obloha od zapadajícího slunce. Elba, ItalyElba, ItalyElba, Italy

Když už slunce zapadlo a my schladili mozky a sebe uvedli do stavu pohody, rozhodli jsme se na naší miniaturní Dinghy boat doplout na pevninu a jít prozkoumat pulzující přístavní městečko. Sice zde nebylo k hnutí, ale i tak jsme nelitovali. Minimálně jsme protáhli nohy a prozkoumali místní uličky a zaparkované lodě v Maríně #LodeLodeLode #AsiUzNemoc Elba, ItalyElba, ItalyElba, Italyelba01

Po návratu na loď a uvedení se do pozice v leže 😀 jsem nestihla napočítat ani do pěti a přišlo opět koma.

Šestý den na ostrově

Vzhledem k tomu, že jsme po dlouhé době zase strávili noc na lodi, pro snídani jsme si museli pracně doplavat na Dinghym, což při jejho velikosti působilo na okolní čumili vcelku komicky 🙂 Když jsme posnídali na tamním náměstíčku s výhledem na Marínu, rozhodli jsme se nelelkovat a pomalu vyrazit zpět do Marina di Campo, a tím také dokončit plavbu kolem ostrova Elba. Cestou jsme se opět zastavovali na koupání, kochali se rudýma horama a zrezivělými pozůstatky z pestré historie spojené s těžbou železné rudy.
Elba, ItalyElba, Italy

K večeru jsme konečně dorazili k nám již známému a i nejoblíbenějšímu zálivu Marina di Campa, kde jsme zanechali loď na bóji a šli se zkulturnit na předem zarezervovaný hotel. Pak přišla řada na večeři a nádherný kulatý podsvícený bar pod širým nebem. Pěkná tečka na závěr.

Sedmí den na ostrově

Sedmí den pro nás znamenal konec vegetace na Elbě a plavu zpět na pevninu Punta Ala, kde jsme zanechali auto a započali celou tuto výpravu. Už od rána opět foukal silný vítr, možná ještě silnější než v den našeho příjezdu, a tak nám bylo jasné, že se máme rozhodně na co těšit. Nemýlili jsme se 😀 jen co jsme vypluli z Marina di Campo přišli první tři velké vlny, které se převalily přes příď lodi a zasáhly celou posádku. To byly okamžiky, kdy jsme se všichni ještě smáli a mysleli si jaká to není ohromná sranda. S každou další vlnou už však přicházelo vystřízlivění, smích utichal a my jsme se začali klepat zimou. Když jsme byli přesně v půlce trasy Elba – pevnina, vlny se nám začaly zdát větší a větší. A bylo to také cítit na výkonu lodi, chvíli nás vlna stahovala zpět a my se nedokázali pohnout kupředu, pak nás zase vymrštila vysokou rychlostí vpřed. No zábavy kopec. Já už jsem nemohla skoro stát na nohou od toho jak se mi klepaly kolena zimou. Kapitána jsme museli obalovat do ručníků, aby nám u toho kormydlování nezmrznul zatímco se ostatní choulili k přednímu sklu, kde bylo podstatně tepleji a člověk neschytával jednu vlnu do obličeje za druhou. Sprcha na hotelu před výpravou zpět na pevninu byla naprosto zbytečná, všichni jsme byli promočení až na kost a vše bylo od soli. A v tomhle stavu nás ještě čekala cesta autem až do Čech. #HereWeGo 😀

Přesto jsme vše zvládli a domů dorazili, sice za svítání následujícího dne, ale zdraví a plní zážitků a vzpomínek.

Follow:

Leave a Reply